Dřevo na topení – ano či ne?

V současné době objevujeme nové způsoby žití – jak zachránit planetu, vyhnout se ekologickým katastrofám, jak zachránit sami sebe. Stále se tu ale najdou tací, kteří, jak často rádi říkáme, topí „ponožkami“. A i když to může být cenově výhodné, neznamená to, že je to i ekologické.

Když se podíváme do naší velmi dávné minulosti, čím starověký člověk vlastně topil? Hádám, že to nebyl plyn, elektřina ani uhlí. Většinou nás ve škole naučili, že to bylo dřevo, které si sám pokácel. Rozdělal oheň a vlastně i díky němu zůstal naživu.

Dnes ale nemusíme chodit do lesa, pokud na to nemáme patřičné povolení a chuť si jeden stromek pokácet, stačí si zajít do obchodu a koupit nějaký ten balík. A může se začít topit.

Měkké a tvrdé dřevo = spokojenost

Když se pozastavíme nad tím, jaký typ dřeva potřebujeme na topení, určitě je lepší zvolit tvrdší variantu, než měkkou. Pokud tedy nestojí měkké dřevo několikanásobně méně než tvrdé.

Výhoda měkkého dřeva ale je, že se lépe opracovává, rychleji hoří a najdete ho téměř všude v našich lesích. Mezi měkké se řadí například lípa, topol nebo vrba, tedy některé listnaté stromy a většina jehličnanů v našem podnebném pásu.

Tvrdé dřevo pochází spíše z listnatých stromů. Pro topení v krbech se využívá nejvíce a také se k tomuto nejlépe hodí.

Topíte-li v kotli, zvolte raději měkčí variantu.

Je ale nejlepší zvolit kompromis a smíchat tyto dva druhy – měkké a tvrdé dřevo – dohromady.

Každé dřevo má svou výhřevnost a specifický způsob hoření. Podle něj můžete vybírat.

S čím rozhodně nechoďte do kamen, jsou polena chemicky ošetřená nebo různě lakovaná. Raději než si ušetřit cestu s krásnou zelenou postýlkou do kontejneru a zatopit pod voňavými klobáskami, zvolte tu delší cestu. Pokud to někdy chcete zkusit, raději byste si předtím měli pročíst zákon o ochraně ovzduší.

Taktéž je zakázáno pálit plasty, kartony nebo odpad. Výrazně to škodí životnímu prostředí.

Pokud chcete opravdu dlouhotrvající oheň, zvolte dřevo z habru, což je nejvýhřevnější dřevo na topení, buk, dub, dřevo ovocných stromů nebo i břízu.

Topím dřevem, šetřím životní prostředí

Proč vůbec topit dřevem, když máme k dispozici všelijaké různé vymoženosti dnešního světa jako elektřina, plyn nebo solární panely zabírající velké prostory polí? Tak tady jsou výhody dřeva:

• Je to ekologické – určitě vám zítra u dveří nezazvoní ekologové, aby se ptali, čím vlastně topíte a zda udržujete životní prostředí zdravé.
• Je to ekonomické – levnost patří mezi přední příčky této položky, navíc získáte 1kWh tepla
• Pokud máte nějaké známé, kteří často chodí do lesa a kácí stromy, ušetříte si starosti s jeho sháněním v běžných obchodech. Ušetříte za dopravu a nervy a máte jistotu kvalitního dřeva. Protože přátelé by nikdy nedoporučili něco, co sami předtím nezkusili a nebylo to dobré.
• Doveze-li vám známý velké neopracované kůly, ušetříte také peníze za posilovnu. Jeho štípání je sice někdy dřina, zato je to pro některé zábava a relax. Naberete trochu síly, zapotíte se. Navíc když se k tomu připojí celá rodina, hned je to veselejší a rychlejší.
• Naštípaná polínka jsou připravená k topení v krbu, kamnech nebo kotlích.

Jako všechno ostatní má i topení dřevem své nevýhody:

• Je ho potřeba skládat do skladových prostor. Někteří si postaví vlastní kůlničky před garáží nebo na dvorku. Některé firmy vám jej dovezou poskládané a zabalené. Pokud ho skladujete někde venku, raději mu obstarejte přístřešek. Skládejte ho pořádně do pyramidy na sebe, zamezíte tak náhlému zboření celé hromady. Pokud jej skladujete uvnitř domu, postarejte se, aby stálo u nehořlavé stěny.
• Ruční přikládání – bohužel ještě stále neexistují profese jako vrchní přikládač dřeva do krbu; zatím tuto „práci“ musíte odvést vy sami. Někdy to je příjemné. Pozor ale na spáleniny. Nemusíte se ale bát, že se při malém přiblížení k ohni popálíte a v nemocnici vám přiřknou popáleniny čtvrtého stupně.
• Likvidace popela – jako v předchozím bodě, neexistují ani vybírači odpadu. Odpad ze dřeva, tedy popel, ale slouží jako přírodní hnojivo pro váš trávník nebo květiny. Nejenže se zbavíte přebytečného odpadu, pomůžete třeba vaší zahrádce lépe prosperovat.

Pokud stále nejste přesvědčeni o topení dřevem, tady je srovnání s ostatními druhy vytápění.

U většiny, ať už u uhlí, biomasy, slunečních kolektorů, plynu, elektřiny, čerpadel, najdete poměrně nízkou pořizovací cenu. Některé ale stojí opravdu velké peníze. Většinou nejsou potřeba skladovací prostory, je zde možnost regulace teploty, jsou to třeba i ekologické možnosti.

Jejich nevýhoda spočívá ale ve stále se zvyšujících cenách a jejich nedostupnosti po celé planetě. Například plyn nebo elektřina nejsou zavedeny všude. Pokud například nevlastníte zahrádku s plně vybavenou chatkou, co se týče elektřiny a plynu. U uhlí jsou zde potíže s ovzduším. Nejvíce se projevuje v emisních situacích. A největší nevýhoda, neumožňují nám to potěšení pohledu do otevřeného ohně a ten uklidňující pocit.

Topit nemusíte jen těmito druhy. Existují pelety, drobné špalky s průměrem do 20 mm, dlouhé kolem pěti centimetrů. Vznikly lisováním biomasy, která obsahuje zejména suroviny pilin nebo slámy. Vlhkost se pohybuje kolem 10%.

Dalším druhem topení je briketami. Jsou stejně jako pelety z lisovaného dřevního odpadu, kůry nebo pilin. Náklady jsou ale vyšší, než kdybychom si topili vyschlými polínky dřeva.

Začínám topit. Jak to udělal Robinson Crusoe?

Ne, opravdu nepotřebujete složité nástroje, abyste rozdělali oheň. Stačí pár malých polínek, papír a zapalovač nebo sirky. Pak stačí jen správné škrtnutí nebo dostatek paliva v zapalovači a oheň může plápolat! Nezapomeňte, že k rozdělání ohně potřebujete něco, co rychle chytne. Takže pouhá polínka nestačí. Nejlépe natrhejte malé množství papíru a podložte jím celý „stan“ z polínek. Nebo můžete použít suchou slámu.

Pokud zakládáte táborák někde v otevřeném prostředí, nezapomeňte, že ohniště musí být patřičně ohraničeno, například kameny, abyste nerozpoutali požár. A na nějakém, nejlépe ne suchém, vyprahlém, místě.

Po založení ohně postupně přidávejte větší a větší polínka. Nezapomeňte, že vždy méně je lépe. Naskládáním velkého množství velkých polen, i když je to myšleno někdy dobře, oheň spíše udusíte, než mu pomůžete. Musí nějakým způsobem dýchat.

Ujistěte se, že máte dřevo dostatečně vyschlé. Mokré dřevo způsobuje, že oheň hodně kouří a tím pádem zanáší komín. V něm se usazuje tzv. kreosot a dehet, který snižuje životnost vašeho krbu. Dřevo na topení by mělo mít vlhkost maximálně 20%. Neúčinnější spalování je při nejméně 200°C ve spalovacích prostorech a průběžných dávkách vzduchu do ohně. Není ale nutné do něj neustále foukat nebo si pořídit kovářské náčiní.

Jak poznám, že je moje dřevo dostatečně proschlé?

• Na řezu obsahuje trhliny. Když klepneme dvěma kusy o sebe, ozve se ten klasický zvonivý zvuk dřeva.
• Pokud jej vložíte na jeden den do igelitového sáčku, po této době by měl být sáček vlhký. Pokud není, není ten správný čas na rozdělání ohně.
• Můžete použít také vlhkoměr. Ten ale není příliš rozšířený.
• Rozštípáním urychlíte schnutí dřeva. Potřeba je také jej správně uskladnit.
• Skladujte na suchém, krytém a větraném místě.

Pořizuji dřevo, vyjde to levně?

Pokud si kladete tuto obvyklou otázku, vězte, že za metr čtvereční zaplatíte orientačně od 600Kč nahoru. S tvrdostí dřeva roste i cena. Za ovocné dřevo zaplatíte 900Kč nejméně. Podrobnější informace o cenách dřeva naleznete na internetu.

Cena dřeva je ovlivněna různými faktory – zejména lokality, druhu dřeva, způsobu dopravy a balení nebo jeho úpravy. Možností, kde jej sehnat, existuje celá řada. Kupujete, podívejte se na internet, jaké firmy jej ve vašem okolí dováží a zprostředkovávají. Zkuste porovnávat cenu za něj a dopravu. Zabere to jen pár minut. Ušetříte si výdaje a třeba i cestu do obchodu.

Další možnost, kde jej sehnat, jsou pily, které je zpracovávají. Zde nekoupíte sice naprosto perfektní polínka, jako nabízejí v obchodě, ale spíše různé odřezky, krajiny a jiné dřevo, které se už nedá nijak zpracovat. Cena je nižší, dřevo přesto stále kvalitní. Navíc ušetříte za sekání a štípání.

Jestli se vám nechce procházet obchody a bydlíte v obci, která stojí kousek od lesa, zeptejte se majitele. Ten může dřevo prodat například na samovýrobu. To znamená, že vám mezi svými stromy označí ty, které si můžete odvézt. Většinou to bývá po těžbě. S takovou samovýrobou musíte ale počítat i s výdaji navíc – za odvoz, pokácení, úpravu.

Vlastníte-li zahrádku s ovocnými stromy, není nic snazšího, než jednou jeden vybrat a pokácet. Například, když bude uschlý nebo bude zabírat místo. Ušetříte velké peníze a uděláte si zásobu na celou zimu. Hodně lidí využívá v této době právě tohoto způsobu.

A pokud vám zbude nějakých pár pěkných polínek navíc, vždy se najde někdo, kdo bude dřevo shánět. Nebojte se jej nabídnout dál a vrátit si nějaké výdaje z jeho obstarání.

V čem topit

Pořídit si můžete speciální kotle, které mají vyšší účinnost ve srovnání s obvyklými způsoby topení. Jsou ale mnohem dražší, zejména ty na pelety. Cena se pohybuje v desítkách tisících korun a jeho instalace vyjde na dvojnásobek.

Užíváte-li si perfektního výhledu do otevřeného ohně ve vašem krbu, někdy je třeba s ním zajít k „doktorovi“. Pokud ale topíte mokrým dřevem nebo váš krb obsahuje trhlinky, můžete také topit naposledy. Zkuste si najít experta na tuto problematiku a nechat si krb zkontrolovat. Nikdy nevíte, kdy a co vám bude překážet v cestě za odpočinkem.