Cena za 1 kWh plynu a elektřiny

Co je to watt, kilowatt?

Watt, označovaný též W, je jednotkou výkonu v SI. SI je  mezinárodně domluvená soustava jednotek fyzikálních veličin, Do ní patří jednak sedmero základních jednotek, dále i jednotky odvozené a jejich násobky a díly.

Watt potom zařazujeme tradičně právě do množiny jednotek odvozených. Velmi jednoduše lze říci, že dané zařízení disponuje výkonem 1 wattu, vykoná-li práci 1 joulu za 1 sekundu. Kilowatt pak patří mezi větší běžně užívané jednotky a platí, že jeden kW odpovídá 1 000 W.

Co je watthodina, kilowatthodina?

Watthodinu značíme zkratkou Wh. Přestože watthodina, jak už napovídá její název, je skutečně odvozena od wattu, na rozdíl od původní jednotky byste ji v soustavě SI nenašli. Jednotku energie zastupuje v soustavě SI joule. Pro porovnání: Jeden joule odpovídá wattsekundě.

V případě watthodiny se jedná o jednotku energie, nicméně v praxi nemá zas tak výrazné využití. Spíše se setkáte s jejím násobkem. Ten se nazývá kilowatthodina (KWh), která má právě tisíc watthodin. V takovém případě si můžeme představit zařízení s příkonem 1 wattu po dobu jedné hodiny, případně též 3600 joulům. Reálně častější využití mají i další větší jednotky megawatthodina (MWh), gigawatthodina (GWh) a terawatthodina (TWh).

Praktické využití jednotek:

Patrně nejčastěji s výše definovanými jednotkami přijdete do styku při odběru elektřiny a zemního plynu, kde slouží pro výpočet ceny za odběr těchto komodit.

Podle čeho se mění cena elektřiny?

Cena za 1 kWh není všude stejná, liší se podle jednotlivých krajů. Také se cena se samozřejmě mění i v čase, a to vlivem například snižování či zvyšování regulované složky ceny určované Energetickým regulačním úřadem, jíž je celková suma tvořena přibližně z poloviny.

Tuto proměnlivost můžeme poměrně dobře ilustrovat na aktuálním příkladu ze současnosti, kdy současná průměrná cena činí zhruba 3,71 Kč, což znamená pokles, protože v roce 2015 si museli odběratelé za elektřinu průměrně připravit 3,82 Kč. Podle odhadů však tento trend skončí a v příštím roce můžeme očekávat zvyšování cen. Navíc se bude v roce 2017 cena elektřiny nově skládat ze tří složek, a to z ceny za rezervovaný příkon určené v Kč/MW, pak z ceny za místo připojení v Kč/místo připojení/měsíc, a do třetice z ceny z za použití sítí distribuční soustavy v Kč/MWh, která se týká odebraného množství elektřiny.

A samozřejmě bude různá i u každého dodavatele, vliv v tomto případě má i konkurence mezi jednotlivými poskytovateli. Těch je dnes, tzn. v roce 2016, na trhu už více než šest desítek. Ve chvíli, kdy si zvolíte svého dodavatele elektřiny, si navíc budete moci vybrat z několika distribučních sazeb, což vás chrání od toho, abyste neplatili příliš.

Co má vliv na cenu u konkrétního dodavatele?

Tyto sazby velmi zjednodušeně můžeme rozdělit na takzvaně jednotarifové a dvoutarifové. To znamená v prvním případě taková sazba, u níž platíte po celý den jednotnou cenu čili také tzv. vysoký tarif. Ty jsou celkem dvě. Dvoutarifová sazba je naproti tomu rozdělena na část s tarifem vysokým a na druhou s tarifem nízkým, což pak samozřejmě odpovídá rovněž i vyšší nebo nižší ceně. K dispozici jich je sedm, celkem tedy máme dostupných devět distribučních sazeb, u každého dodavatele skrytých pod odlišným názvem.

Jak si mezi nimi máte vybrat? Rozhoduje samozřejmě celková spotřeba vaší domácnosti. Pokud budete měnit dodavatele i sazbu, doporučuje se to udělat postupně, to znamená nejprve dodavatele a sazbu až u něj. Jinak si celý postup poměrně zkomplikujete a může trvat i o měsíc déle. V případě změny na vysoký tarif může být navíc nezbytné i vyměnit jistič, jeho velikost je totiž limitována maximální spotřebou energie všech zařízení u vás doma. Pak teprve můžete uzavřít smlouvu na novou sazbu. Přičemž od příštího roku by mělo díky chystaným změnám dojít k tomu, že si spotřebitelé už nebudou pořizovat zbytečně velké jističe, které nevyužijí, ale díky nimž dochází k nárůstu nákladů na údržbu distribuční sítě.

Jak se cena elektřiny vypočítává?

Vlastní výpočet vypadá zdánlivě jako nepříliš komplikovaná záležitost. Spotřebu jednotlivých zařízení v domácnosti vám poměrně přesně určí elektroměr, a to v kilowatthodinách. Nicméně pokud budete chtít zjistit cenovou sazbu za jednu kilowatthodinu, nastává komplikace, protože na vyúčtování cen energií tento poměrně zásadní údaj zpravidla nenajdete uveden.

Pak nezbývá, než využít možností srovnání prostřednictvím internetu, kde naleznete buď tabulkové přehledy, případně si můžete pomoci i šikovným srovnávačem cen, kdy výsledek získáte jednoduchým zadáním několika základních údajů.

Co všechno má vliv na ceny plynu?

V letošním roce lze oproti loňsku pozorovat pro spotřebitele příznivý trend zlevňování. Za co přesně platíme? Cena zemního plynu se skládá ze dvou částí. V první řadě je to z části regulované, to znamená té, která je daná státem, respektive Energetickým regulačním úřadem a zpravidla se mění jednou ročně, vždy k 1. lednu. V ní musíte zaplatit distribuci plynu a rovněž i operátorovi trhu za jeho služby. Tato složka má ale pouze menší vliv, na částce se podílí zhruba z 25 %, z větší části si určují dodavatelé cenu sami, potom je cena u každého z nich samozřejmě rozdílná a spotřebitel může srovnáním citelně ušetřit. Zahrnuta je v ní nejenom suma za cenu samotného plynu, ale rovněž i náklady na jeho uskladnění a připočítá se k ní též DPH. Částka, kterou nakonec spotřebitel zaplatí, se orientačně dá určit podle m³ za kilowatthodinu. Ovšem na konečnou částku mají vliv i distribuční sazby, které se liší podle jednotlivých krajů.

Většinou nemáte příliš možností k výběru a poskytovatelů se potkáte pouze s jediným tarifem. Nicméně se objevují i speciální časově omezené nabídky, kdy je cena plynu garantována, to znamená, že je fixní, na určité období.

A pozor, změnit můžete pouze dodavatele (už od roku 2007), distributora nikoli. Naše republika je rozdělena do šesti distribučních oblastí, proto svého distributora máte pevně daného, závisí na tom, kde bydlíte. A vyplatí se o tomto rozhodně vědět, protože případné poruchy musíte nahlásit právě distributorovi. Z dodavatelů si vybírat můžete a distributor to musí akceptovat, v současnosti jich na českém trhu působí na dvě desítky. Pak ještě existuje tzv. dodavatel poslední instance, který na scénu přichází v momentě, kdy váš původní dodavatel není schopen adekvátní dodávku zemního plynu zajistit. Musí pak vycházet z cen daných právě Energetickým regulačním úřadem. Nemůže se tedy stát to, že zůstanete od dodávek v případě jakýchkoli problémů definitivně odstřiženi.

Jak se cena plynu vypočítává?

Vzhledem k tomu, že zde hraje roli i další aspekt, je výpočet ceny plynu o něco složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Vlastnosti zemního plynu totiž záleží i na tlaku a teplotě a jeho energie se zase odvíjí od chemického složení. Aby nebyli někteří spotřebitelé z výše zmíněných důvodů znevýhodněni, distributor s vlivem tlaku a teploty předem počítá, buď jej exaktně změří anebo odhaduje. Pak tedy k výpočtu m³ za kilowatthodinu musíme přidat ještě takzvaný objemový koeficient.

Vypočítat si cenu můžete velmi jednoduše i sami, protože všechny potřebné údaje najdete na faktuře, a to i objemový koeficient, který tím pádem nemusíte nikde složitě zjišťovat. Jestliže fakturu po ruce nemáte, poslouží vám i kalkulačky na internetu, protože pak ani nepotřebujete znát přesné údaje, stačí prostě vyplnit, k čemu plyn v domácnosti konkrétně používáte, zda na něm například pouze vaříte nebo ho využíváte i k vytápění atd. Využít můžete například web Tarifomat.cz, který vám na jednom místě přehledně srovná ceny energií.