Podlahové topení a cena za m2

tarifomat_energie_22_468120

Co to je?

Podlahové vytápění patří k takzvanému velkoplošnému způsobu vytápění. Budete mít nejspíš zcela jasno, od jakých velkých ploch je název odvozen, když teď napíšeme, že další způsoby jsou vytápění skrze stěnu či strop. Tyto plochy se pak nazývají jednoduše otopné. Podobný způsob není zase tak výraznou novinkou. Je tu s námi už od poloviny minulého století. Jedná se o nadmíru praktickou variantu, kdy nemusíte mít doma masivní topné těleso, které vám může v bytě značně zabírat potřebné místo. Také nemusíte svým potomkům vysvětlovat, že nemají na horký radiátor sahat, neboť pálí. (Stejně si tam sáhnou.) Čímž se tato varianta stává zároveň daleko bezpečnější.

Jak to funguje?

Přenos tepla z podlahy do okolního prostoru se děje procesem, který se nazývá sálání. Sálající podlaha na dotek nepůsobí samozřejmě nijak horká. Nemusíte tedy začít trénovat chůzi po žhavých uhlících. Nicméně oproti tradičním způsobům vytápění není ani tolik studená, což ocení zejména rodiče malých dětí, které jsou, ať dobrovolně nebo nikoli, neboť soustavně padají, prakticky neustále na zemi. Od podlahy přejmou teplo další plochy, takzvané osálané. Od nich se teprve ohřívá vzduch v místnosti. U podlahového způsobu vytápění je podíl tepelného toku cca 55 %.

Jaké jsou jednotlivé druhy?

Teplovodní vytápění

Teplovodní vytápění

Pro nedočkavé kutily nebo zvídavé osobnosti tu máme zásadní odpověď na otázku: Jak se to dělá?


V zásadě dvěma způsoby.

Ten první je takzvaný mokrý. Hned vysvětlíme. I pro ty, kteří znají vrtačku či kladívko maximálně z obrázku. Nebojte, je to prosté.

Pod podlahu vám budou nainstalovány plastové trubky v izolační polystyrenové desce, která je zpevněná plastovou folií. Do speciálních výstupků se následně potrubí zachytí. Poté dojde k zalití betonovou vrstvou. Nebo anhydridovou, která je pevnější. Do betonu lze přidat i plastifikátor, to kvůli lepšímu obtékání trubek.

Druhému způsobu se říká suchý.

Opět je základem polystyrénová deska. Na povrchu má hliníkovou fólii, ve které jsou vyfrézovány drážky. Do nich se pak uchytí jednotlivé trubky.

Chcete i Vy ušetřit několik tisíc korun?

Můžete zde získat úsporu až 70 % na elektřině a plynu!

Do malých prostor je možné použit jiný systém: plastová deska, do níž se potrubí zasadí. Deska má na spodní straně samolepicí vrstvu.

Z čeho se to dělá? Dají se použít i jiné materiály, ale zmiňme se alespoň o těch nejčastějších. Pro výrobu plastových trubek se většinou používají polypropylen, polybuten nebo síťovaný polyetylen. Spojení je zajištěno lepením, svařováním nebo systémovými spojkami. Umístit je možné trubky do tvaru meandru anebo plošné spirály.

Chcete udělat něco nejen pro své pohodlí, ale také pro přírodu? Tento způsob vytápění je současně velmi ekologicky šetrný. Otopná voda může mít teplotu podstatně nižší oproti jiným teplovodním soustavám. Což znamená minimalizaci teplotních ztrát. Je také možno využít kondenzační teplo spalin pro ohřev vratné vody. Co se týče tepelné pohody, teplo v místnosti se rozkládá mnohem rovnoměrněji než při použití klasického radiátoru. Subjektivně tím pádem pociťujeme jako příjemnější i o něco nižší teplotu. Teplo se nedrží totiž výhradně u podlahy, ale proudí plynule. Celá plocha se sice zahřívá déle, ale zase teplo drží. Z toho vyplývá jednoduché zjištění, že místnost rozhodně tak rychle nevychladne. To se samozřejmě může obratem proměnit v nevýhodu tam, kde přece jen vyžadujete poněkud chladnější klima. Nemáte-li prapředky z rovníkové Afriky, zrovna například v ložnici patrně netoužíte mít tropických skoro čtyřicet.

A nevýhody? Instalace je poněkud náročnější, což se odráží i na finanční investici, musíte také vybudovat komín a kupříkladu plynovou přípojku (ačkoli zdroj tepla se později samozřejmě dá vyměnit), myslet na sklad paliva atd.

Musí se to nějak udržovat? Samozřejmě musí. Čistota je nejen půl zdraví, ale i celé funkční vytápění. Trubky se časem zanesou a tím se sníží účinnost celého systému. Po každé topné sezóně se proto doporučuje je vyčistit. Na trhu jsou k tomuto účelu speciální kompresory, které potrubí vypláchnou a tím vyčistí.

Elektrické vytápění

elektrické vytápění

Chystáte se na instalaci podlahového vytápění svépomocí? Nebo si prostě jen myslíte, že řemeslo má zlaté dno, zajímá vás to a chcete vidět odborníkům až „do kuchyně”? Račte pokračovat ve čtení. Jak funguje elektrické vytápění? Na elektřinu. A teď vážně. Co to obnáší?

Můžete ho nainstalovat na jakoukoli podlahu, jen musí být její povrch dokonale očištěný.

Do každé místnosti je nutné přivézt napájení 230V z rozvaděče.

Tady už vám nebudou topit plastové trubky, ale kabely, rohože, případně velmi tenké fólie. Jak si vybrat? Kabely je možno pokládat daleko blíže k sobě. To znamená docela prozaicky více tepla, ale také snáze ovlivníte, kde vám vlastně vůbec podlaha bude topit. Rozteč však musí mít minimálně čtyři centimetry a kabely se v žádném případě nemohou dotýkat nebo křížit. Při výpočtu ideálního výkonu je potřeba brát v úvahu právě rozteč, dále tepelné ztráty, výkon na jeden metr čtvereční a použitou podlahovou krytinu.

Rohože zase při pokládce znatelně zjednodušují práci.

Fólie, jak už jsme zmínili, jsou velmi tenké a díky tomu se hodí zejména tam, kde se podlaha předělává teprve při dodatečné rekonstrukci. Vhodné jsou pro již zmíněný suchý způsob pokládání.

Topné kabely zafixujete speciálními úchyty. Topné prvky by se také neměly umístit pod nábytek, aby se zbytečně nezahříval.

Položené kabely nebo jiná tělesa se opět zalijí vrstvou betonu nebo anhydridu.

V případě tohoto způsobu vytápění si navíc můžete vybrat ze tří možností: akumulační, přímotopné a smíšené.

Zjednodušeně řečeno: podlaha má schopnost v sobě udržet teplo, což ovlivní tloušťka betonové vrstvy. Izolace z polystyrenu zase zajistí, že teplo nikam neuniká. Vliv má i použitá podlahová krytina.

U přímotopných systému jsou topné prvky umístěny hned pod podlahou. U smíšeného ve vrstvě betonu, která má tloušťku asi pět centimetrů. V praxi se tyto dvě varianty používají proto častěji. Děje se tak z důvodu větší hospodárnosti a udržení tepelné pohody v bytě. Akumulační systém se spíše nahrazuje užitím teplovodního způsobu vytápění.

Výhody? Snadno si můžete teplotu regulovat. Lze ji samozřejmě nastavit pro každou místnost v bytě individuálně. Teplotu hlídá termostat. Podlahové čidlo zase kontroluje maximální teplotu podlahy. Abyste neumuseli neustále korzovat bytem a nachodit u toho minimálně sto nejen jarních kilometrů a hlídat teplotu v každé místnosti, vše je samozřejmě možno řešit i centrálně.

Regulace teploty je však ještě propracovanější. Můžete si vybrat jen jednotlivá místa, která potřebujete vyhřát. Používáte ještě jiný zdroj tepla? Elektrický způsob vytápění je ideální pro kombinování i s dalšími možnostmi. Podlahové čidlo vám pohlídá pouze teplotu podlahy, která tak nevychladne vzdor tomu, že vzduch v místnosti už je ohřátý dostatečně. Podobné regulátory by měla evoluce urychleně přimyslet i lidem, není-liž pravda?

Instalace celého systému je také méně časově náročná. Další výhodou jsou nižší pořizovací náklady na tento typ vytápění. Prodražit se vám však může následný provoz vzhledem k sazbám cen elektřiny – proto ceny elektřiny pravidelně sledujte například pomocí této kalkulačky. Doporučili bychom jej tak spíše pro energeticky úsporné stavby. Majitelé novostaveb zajásají, bydlíte-li v romantickém domečku, který postavil již váš pradědeček, mohli byste být poněkud zklamání, takže na tuto skutečnost berte ohled. Ale minimálně můžete tuto možnost vést v patrnosti, až vyhrajete v nejmenované sázkové hře pár milionů a budete si stavět nové bydlení.

Jakou podlahu si mám potom domů pořídit?

Netřeba se výrazně omezovat. Problémem není žádná, která se vám líbí. Ať se jedná o PVC, koberec anebo třeba dřevěnou podlahu. Nemusíte se obávat, že by se vám takto mohlo například linoleum zničit. Samozřejmě ale dbejte na to, že podlaha, která lépe vodí teplo, bude lepší. V tomto směru tedy koberec představuje jistou nevýhodu. Zjednodušeně možno ale říct, že podlahové topení si můžete pořídit kdekoli, na podkladu, na který jej budete pokládat, nezáleží. A stejně tak je ryze na vaší volbě, jakou krytinu zvolíte na povrch. Nic speciálního, vystačíte si s běžným sortimentem ryze dle vlastního vkusu.

Až si o pár odstavců níže přečtete, jak dlouho vám to všechno vydrží, rozhodně zajásáte, že se tak (!) dlouho nebudete muset dívat na nějakou opravdu ošklivou podlahu, co jste si domů museli kvůli vytápění pořídit.

Jak se to všechno udržuje?

Údržba podlahy se stane mnohem jednodušší, jelikož bude daleko lépe schnout a nebude na ní tolik ulpívat prach. Ostatně, úbytek prašnosti pocítite v celém bytě, neboť tento způsob vytápění způsobuje znatelně nižší cirkulaci vzduchu. Zejména alergikům se bude v bytě opatřeném podlahovým vytápěním doslova lépe dýchat.

Co životnost?

Výrobci garantují, že vám toto vytápění bude sloužit asi padesát let. To už je známka věrnosti, nemyslíte?

A co mě to bude stát?

Nejpalčivější otázka. Dopad na vaši peněženku vás samozřejmě zajímá mnohem více než dopad ekologický. Matka Příroda promine. Na variantu teplovodního vytápění si připravte částku od 900 Kč výše. Elektrické vytápění vás přijde na asi 500 – 700 Kč za metr čtvereční (m2), přičemž výsledná suma se odvíjí od použitého způsobu regulace. Samozřejmě je vždy lepší nechat si cenu zkalkulovat na míru konkrétní stavbě, neboť každá má individuální parametry.

Napsat komentář