Obnovitelné zdroje energie

tarifomat_energie_22_468120

Přestože jsou obnovitelné zdroje celosvětově propagovány především za účelem snižování emisí skleníkových plynů a s nimi souvisejícím globálním oteplováním, i po několika letech se nezdají být výsledky tak uspokojivé a většinu energie tak stále čerpáme z neobnovitelných zdrojů. Vice než v hromadné produkci energie nalezly tyto zdroje větší uplatnění na lokální úrovni. V dnešní době tak již není žádný problém, aby byl například rodinný dům energeticky naprosto soběstačný. Takové řešení nabízí opravdu mnoho výhod, a jelikož ceny energií v posledních několika letech neustále stoupají, jednou z největších výhod je fakt, že takové řešení je podstatně levnější. Nelze ovšem opomenout ani to, že tyto zdroje mají de facto nulový dopad na životní prostředí. Pojďme se tedy podívat na to, jaké typy obnovitelných zdrojů existují a jakým způsobem je lze využít.

Sluneční energie

Velká část obnovitelných zdrojů má svůj základ právě ve sluneční energii a záleží pouze na tom, jak je tato sluneční energie přeměněna. Při těchto přeměnách ovšem dochází k určitým ztrátám a z hlediska účinnosti je tedy logicky nejlepší získávat energii přímo ze slunečního záření. Jedná se o zdroj, který je dostupný takřka kdekoliv, a protože sluneční záření je naprosto zdarma, je ideální volbou pro výrobu tepla i elektřiny. V praxi jsou k dispozici dva způsoby jak tuto energii využít.

solární energie

Termosolární systémy

Jednou z možností je využití solární energie pro ohřev vody. V tomto případě je sluneční záření zachyceno pomocí tzv. kolektoru neboli sběrače, který je nejčastěji umístěn na střeše objektu. Tímto kolektorem proudí za pomoci čerpadla nemrznoucí teplonosná kapalina, která se vlivem slunečního záření ohřeje a získanou energii následně předá zásobníku teplé vody. Podobný princip lze využít také pro podporu vytápění. Účinnost solárních kolektorů pro ohřev vody dosahuje cca. 30 – 40%.


Fotovoltaické systémy

Další možností je využití sluneční energie pro výrobu elektřiny za pomoci fotovoltaických článků. Tato možnost je asi všem velmi dobře známá, s fotovoltaickými panely se totiž hojně setkáme i na našich polích. Takovéto velkoplošné využití je však přinejmenším kontroverzní, jelikož velmi významně zasahuje do krajiny. Fotovoltaické systémy lze ovšem skvěle využít na lokální úrovni. Panely se umisťují nejčastěji na střechu objektu, a rozhodně tak nehrozí žádný zásah do životního prostředí. Jedinou nevýhodou je tak pouze vysoká pořizovací cena panelů. Elektřinu jimi produkovanou však nemusíte nutně jen spotřebovávat, ale můžete ji naopak i prodávat některému distributorovi a to za velmi přívětivé výkupní ceny. Nejen že se vám tak investice do fotovoltaického systému cca. po 5 letech vrátí, ale navíc vám může i slušně vydělat.

Větrná energie

Dalším obnovitelným zdrojem je větrná energie, která vzniká již zmíněnou přeměnou energie sluneční a je využívána převážně pro výrobu elektřiny. Pro použití na lokální úrovni jsou samozřejmě určeny větrné elektrárny menších rozměrů a výkonů. Obecně mají malé větrné elektrárny průměr vrtule do 16 m a maximální kapacitu 60 kW, v praxi se však setkáte spíše s tzv. mikrozdroji s průměrem vrtule do 3 m, jejichž kapacita je maximálně 2,5 kW. Jejich výkon je samozřejmě přímo závislý na rychlosti větru a na rozdíl od solárních systémů je nelze reálně použít všude. Největší uplatnění nachází v horských lokalitách a také v místech, kde není možné napojit se na rozvodovou síť. Přestože dnešní „domácí“ větrné elektrárny jsou schopné provozu i při menších rychlostech větru (2 m/s), s naprostou energetickou soběstačností rozhodně nepočítejte. Té lze totiž dosáhnou pouze v ideálních podmínkách a v našich luzích a hájích tak reálně pokryjí jen zlomek celkové spotřeby. Lze jej tedy využít spíše jako doplňkový zdroj. Produkovanou energii lze opět prodávat distributorovi, a přestože vstupní investice za pořízení domácí větrné elektrárny je vysoká, při použití ve vhodných podmínkách se tato varianta opět vyplatí.

Větrná energie

Energie biomasy

Biomasa souhrnně označuje de facto veškerou hmotu organického původu. Jako zdroj energie se poté využívají především dřevní odpady, rostlinné zbytky, bioodpad ale také cíleně pěstovaná biomasa tvořená především rychlerostoucími dřevinami. Jedná se o jeden z nejtradičnějších a nejstarších obnovitelných zdrojů využívaných pro získání energie. Může sloužit pro výrobu elektřiny, tepla ale i pohonných hmot. Energii lze získat přímo z biomasy pomocí různých procesů jako spalování, kvašení či zplyňování nebo lze biomasu dále zpracovat a vyrobit z ní tzv. biopaliva, z kterých je energie uvolňována převážně pomocí spalování nejčastěji v podobě tepla. Biopaliva dělíme na tuhá, kapalná a plynná přičemž při domácím použití se setkáte téměř výhradně s těmi v pevném skupenství, nejčastěji ve formě briket, pelet nebo palivového dříví. Téměř všechna tato biopaliva se vyznačují vysokou výhřevností a jsou tak ideálním řešením pro topení v domácnosti. Pro spalování biopaliv jsou určeny buď kotle na tuhá paliva, nebo přímo kotle na biomasu. Ty se liší svým výkonem, technologií spalování ale i cenou. Ta sice není nijak nízká, celkově se však topení biomasou vyplatí, a přestože se tato varianta sice nejeví vůči životnímu prostředí až tak „zeleně“, stále se jedná o levný obnovitelný zdroj energie.

biomasa

Energie půdy, vody a vzduchu

Sluneční energie se společně s energií vyzařovanou zemským jádrem samozřejmě kumuluje také v půdě, vodě a vzduchu a to nejčastěji ve formě tepla. A díky dnešním technologiím je možné i tuto energii využít pomocí tzv. tepelných čerpadel, která pracují na principu carnotova cyklu, známého například z ledniček. Jedná se vlastně o přemisťování tepla ze vzduchu, vody, nebo půdy do vytápěného objektu. Základ tohoto systému tvoří kolektor neboli výparník, který ze vzduchu, vody nebo půdy odebírá teplo, díky kterému se ohřeje plyn proudící kolektorem za pomoci čerpadla. Ohřátý plyn je následně stlačen kompresorem, čímž se zahřeje a vzápětí kondenzuje na kapalinu. Zahřátá kapalina se poté dostává do topné části, kde předává teplo vytápěnému objektu. Postupně se kapalina ochladí a pomocí expanzních trysek se opět mění na plyn putující zpět do výparníku. V praxi je kolektor tvořen několik set metrů dlouhou trubkou, která je umístěná v zemi. Celý systém se poté většinou instaluje při stavbě budovy, přičemž si lze zpravidla na základě přírodních podmínek vybrat ze tří zdrojů energie – vzduchu, vody nebo půdy. V závislosti na zvoleném zdroji energie mají jednotlivé systémy odlišné vlastnosti, obecně však platí, že tepelná čerpadla mohou pokrýt 60 – 80% tepelné potřeby domu. Přestože je počáteční investice vysoká, jsou i tyto systémy návratné a lze na ně získat i nemalé dotace.

Dodavatel hraje prim

Obnovitelné zdroje energie se těší stále větší oblibě a jsou bezpochyby cestou budoucnosti. Nejenže jsou na rozdíl od těch neobnovitelných ekologicky téměř nezávadné, ale oproti jiným zdrojům energie jsou i podstatně levnější. Ušetřit však nemusíte jen pomocí obnovitelných zdrojů ale i výběrem toho správného dodavatele. Jestliže tedy nemůžete obnovitelné zdroje z nějakého důvodu využít, můžete alespoň najít levnějšího dodavatele energií pomocí této online kalkulačky, která vše spočítá za vás.

Chcete i Vy ušetřit několik tisíc korun?

Můžete zde získat úsporu až 70 % na elektřině a plynu!

Napsat komentář