Zemní plyn a jeho cena

tarifomat_energie_22_468120

Ceny zemního plynu v současné době ovlivňuje řada faktorů, mezi nimiž můžeme jako nejdůležitější uvést následující:

  1. aktuální kurz koruny
  2. vnitropolitická i světová politická situace (např. krize na Ukrajině, konflikt v Iráku a jiné války)
  3. pokles světových cen ropy
  4. nízká poptávka po plynu z důvodu teplejšího průběhu zim

Poslední faktor je navíc ovlivněn tím, že zásoby plynu se nejen v ČR nakupují rok dopředu a jeho koncové ceny jsou v podstatě stanoveny vývojem za uplynulý rok. V samotném období dodávky, což se týká v podstatě jen mírné zimy, jsou dodatečné nákupy ovlivněny aktuálními teplotními výkyvy. Cena plynu se přitom skládá z komoditní (liberalizované) části podle velikosti zákazníka, která tvoří přibližně dvě třetiny ceny, a zbylá třetina se týká právě oněch regulovaných složek, jež jsou stanoveny plně v pravomoci Energetického regulačního úřadu a upravují se jednou ročně. Změna velkoobchodních cen plynu se proto do koncových cen promítne vždy se zpožděním a zdaleka v jejich případě nejde o finální úpravy.

V případě ukrajinské krize byl v první fázi předpoklad z důvodu převážně ruských dodávek, že zásoby budou menší a vliv na jejich cenu bude negativní. Proto se i původně plánovaly alternativní zdroje vedení plynovodů z jiných zemí. Opak celkového dopadu je však pravdou, protože zároveň s teplými zimami se snížila po této surovině poptávka, nehledě na fakt, že řada domácností přešla jednak na ekologické kotle a stále více z nich topí elektřinou, přestože je dražší. O úbytku plynových sporáků a jiných spotřebičů nemluvě.


plyn

S poklesem světových indexů ropy a rozšířením ekologičtějších forem tzv. zelené energie se tak cena plynu ještě výrazněji snížila. Přesto máme na trhu hned tři monopoly (ovládající s převahou trh Prahy, Jižní Čechy a zbytek země) a řadu jiných subdodavatelů, kteří si ceny přes zásahy Energetického regulačního úřadu diktují v podstatě sami a na základě zdravé konkurence se navzájem předbíhají ve výhodných nabídkách, jak nalákat na pro ně výhodnou smluvní dobu min. 2 roky nové odběratele. Jejich obchodní taktiky, mezi něž patří vnucující se osobní návštěvy dealerů do nejrůznějších domácností i firem a obtěžující telefonáty za účelem údajného výzkumu s nejrozličnějšími méně či více výhodnými nabídkami a odměnami v lákavých podobách, se kolikrát rozcházejí s principy férového obchodování.

Pojďme si říci ještě něco o tom, co všechno tvoří cenu plynu. V prvé řadě se jedná o složku regulovanou státem, což se pohybuje mezi 18 až 34 %. Do ní patří z 0,8 % přeprava, dále distribuce pohybující se mezi 17 až 33 % a služby Operátora trhu s elektřinou (asi jen 0,2 %). Poté zde máme neregulovanou složku, a ta se rozkládá mezi 66 až 82 %. Jedná se tu o samotný plyn (tedy jeho komoditu, obchod a uskladnění) a daně, resp. DPH a daň ze zemního plynu. Aby to však nebylo tak jednoduché, struktura celkového vyúčtování je ještě členitější. Obě dvě složky totiž zahrnují stálou a variabilní část. Stálou složkou ceny za distribuci je měsíční poplatek za tzv. přistavenou kapacitu, který musí odběratel každý měsíc odvést, třebaže má nulovou spotřebu. Je to tak proto, že každý zákazník má rezervovaný určitý objem energie v podzemním zásobníku, a to není zadarmo. Variabilní složkou distribučního poplatku je pak cena za odebraný plyn. Ta se udává v megavatthodinách. Cena za služby Operátora trhu s elektřinou je rovněž kalkulovaná dle stejného principu. Tyto stálé a variabilní poplatky podobně odvádíme také dodavateli – právě tuto část můžete ovlivnit třeba tím, že si porovnáte dodavatele mezi sebou v této kalkulačce a vyberete si toho nejlevnějšího. Jedná se o stálou měsíční taxu na pokrytí fixních nákladů energetické společnosti a pak též i o komoditní cenu za odebraný zemní plyn.

Napsat komentář