Jak provést zateplení střechy

Neustále se snažíme na něčem ušetřit, některé úspory jsou v naší peněžence znát více některé méně. Úspory za vytápění, ale bývají zrovna ty největší. Pokud zamezíme v domácnosti, co nejvíce únikům tepla, můžeme ušetřit i deseti tisíce ročně. Většinou se zaměřujeme na zateplení fasády, výměny starých oken, ale co střecha? Jen přes střechu dochází k velkému úniku tepla. Hodnota tohoto tepelného úniku se pohybuje dle vlastností střechy mezi dvanácti až třiceti procenty. Měli bychom tedy zauvažovat o jejím zateplení. Zateplení střechy je vlastně také izolací, které nám poskytuje službu také v letních měsících. Pokud máme zateplenou střechu nejsou zejména podkrovní pokoje, příliš přehřáté. Teplota v podkrovním pokoji bez zateplení může dosahovat bez problémů padesáti stupňů i více.

Svépomocí nebo si raději najmout odborníky?

Jakmile se rozhodneme, že chceme provést zateplení střechy vyvstává před námi otázka, zda si najmeme firmu nebo zda zateplení provedeme sami.

• Pokud jsme se rozhodli využít služeb odborné firmy, je vhodné si vybírat z více již stanovených nabídek. Abychom obdrželi více nabídek od různých firem můžeme využít portálu poptavej.cz. Zadáme zde bezplatně poptávku a následně by na ni měli reagovat firmy. Nabídky budou přesnější, když zadáme více přesných parametrů (velikost střechy, materiál krokví, zda je střecha rovná nebo zkosená. Na základě obdržených nabídek se můžeme rozhodnout, čí služby využijete.
• Jestliže se rozhodneme si zateplit střechu svépomocí, nemusíme se bát náročnosti tohoto úkolu, jen se musíme dobře připravit.

Zateplování střechy svépomocí

Nejprve se musíme rozhodnout jakou chceme použít izolaci. Za základní dělení můžeme považovat rozdělení na izolaci

• jednoplášťovou
• dvouplášťovou

Jednoplášťová izolace

Jednoplášťová izolace se používá méně často než dvouplášťová izolace. Jednoplášťovou izolaci můžeme také nazývat izolační vrstva nad krokve.

Jde o systém jednoplášťové střechy, kdy se na volné krokve kladou speciální izolační šablony z polystyrenu a teprve na tuto kompaktní izolační vrstvu se pokládají tašky. Systém vylučuje vznik tepelných mostů i problémy s vlhnutím dřevěných trámů.

Takto konstruovaná jednoplášťová střecha tvoří kompaktní hydro- i tepelnou izolaci, ale izoluje také dobře zvuk. I v případě jednoplášťové střechy je ale nutné uplatnit parozábranu.

Díky tomu, že celý vnější plášť vlastně leží až na krovu, se podkrovní prostor zvětší o objem, který by jinak zaujímala izolace mezi krokvemi. Přiznaná konstrukce krovu může být navíc zajímavým prvkem podstřešního interiéru. Výhodou je rovněž rychlá realizace stavby, a dokonce i možnost výměny střechy, aniž by byl nějak zásadně narušen běžný provoz v obytném podkroví.

Dvouplášťová izolace

Nejčastěji užívaná izolace je dvouplášťová izolace nebo-li izolace pokládá mezi krokve. Zde si následně musíme zvolit jaký materiál na izolaci použijeme.

• Klasickým materiálem pro izolaci krovů je pěnový polystyren (EPS), který se dodává v nařezaných blocích a vyznačuje se velmi dobrými tepelně izolačními parametry, jeho součinitel tepelné vodivosti se pohybuje kolem 0,035 W/(m.K). Problémy mohou nastat, pokud je tento materiál delší dobu vystaven vlhku, snižuje to jeho izolační schopnost. V případě použití v krovu to znamená nutnost zajistit spolehlivou hydroizolaci. K výhodám užití EPS patří jeho přijatelná cena.
• Novou generaci EPS představuje PUR polyuretanová pěna, která se od běžného expandovaného polystyrenu liší nejen vzhledem (šedá barva), ale především tepelně izolačními vlastnostmi. Šedý pěnový polystyren disponuje ještě lepšími tepelně izolačními vlastnostmi než klasický bílý polystyren, má o 10 až 20 % lepší izolační účinek a je přitom lehčí. Používá se obdobně jako bílý EPS, je však nutná ochrana před UV zářením, tedy přímým dopadem slunečních paprsků.
• Podobnou tradici jako polystyren má v oblasti tepelných izolací též užití minerální vlny, která se vyrábí tavením hornin (nejčastěji čediče nebo křemene). Minerální vlna je po tepelném vytvrzení a ochlazení řezána do rolí nebo desek standardních rozměrů. Oproti polystyrenu má tento materiál vysoký bod tání a odolává lépe ohni. Ani minerální izolace by ale neměla být dlouhodobě vystavována vlhku. Minerální vlna se často úspěšně používá v difúzně otevřených konstrukcích nebo u dvouplášťových střech. Sou­činitel tepelné vodivosti tohoto materiálu je od 0,035 W/(m.K). Dodává se v řezaných blocích nebo v podobě pásů, komplikací při její instalaci bývá nutnost chránit pokožku a dýchací cesty před prachem z minerálních vláken.
• Své místo mezi systémy tepelné izolace vhodnými pro adaptaci podstřešních prostorů si za posledních dvacet let vydobyla novinka, foukaná celulózová izolace Climatizer Plus. Jde o patent ze 70. let a technologie spočívá v zafoukání izolace vyrobené z novinového papíru. Díky unikátnímu systému aplikace lze zabránit energetickým ztrátám přes těžko přístupná místa (zákoutí nad krokvemi apod.), kam běžnou izolaci nelze aplikovat. Speciální stroj zaplní izolací připravené dutiny stěn, střech nebo stropů, a vytvoří tak kompaktní izolační vrstvu.

Izolujeme vatou z minerálních vláken

Jestliže izolujeme vatou z minerálních vláken, izolujeme mezi a pod krokve. Minerální vlna je dodávaná ve stlačených baleních, takže nám nevyvstává problém s jejím skladováním ani dopravou.

Co koupit než začneme ?

• minerální vlnu

• nůž na minerální vlnu

• vodováhu

• centimetr

• profily na instalaci sádrokartonu

• parozábranu

• sádrokartony

• pásku na parozábranu

• velké množství vrutů na sádrokartony a na konstrukce sádrokartonů

• osobně doporučuji nákup nebo zapůjčení akuvrtačky/ akušroubováku

• dále ochranné pomůcky jako pracovní brýle a rukavice

Jak postupovat?

Nejprve si na několika místech změříme rozměry rozestupů mezi krokvemi. Následně si podle těchto rozměrů nařežeme minerální vatu na dané rozměry plus dva centimetry navíc. Tyto nařezané dílce nebo pásy izolace následně lehce vtlačíme mezi krokve – v případě svislé střechy. Pokud máme střechu vodorovnou musíme si nejdříve pod střechou vytvořit rošt do kterého budeme minerální vatu vkládat. V případě svislé střechy vytváříme pomocný rošt až po vložení minerální vaty. Můžeme si, ale pomoci sítí z provázků, která nám tyto dílce pomůže udržet na místě. Tyto provázky si můžeme upevnit za pomoci hřebíčků, které můžeme natlouct do boků vnitřních částí krokví. Pomocný rošt by měl být sestaven z latí nebo sádrokartonových profilů o šířce padesáti milimetrů. Rozpětí mezi jednotlivými latěmi by měl být padesát centimetrů.

Následně začneme vkládat izolaci pro krokve, tedy tím způsobem, že zakrýváme i krokve. Následně začneme s upevňováním parozábrany. Parozábranu upevňujeme speciální páskou na konstrukci ze sádrokartonových profilů. Musíme se ujistit, že parozábranu pokládáme správnou stranou. Následně na konstrukci připevníme sádrokartonové desky.

Jak můžeme ještě ušetřit za teplo?

Kromě zateplení střechy, fasády a výměny oken, můžeme za energie ušetřit i jednodušším způsobem, kterým je ověření si cen energií od jednotlivých dodavatelů. K tomuto účelů slouží na internetu nespočet srovnávacích portálů. Jedním z nich je také Tarifomat.cz. Tarifomat neporovnává jen ceny energií, ale také mobilní operátory apod.