Topení do koupelny

tarifomat_energie_22_468120

Koupelna je místem, ve kterém v mnoha domácnostech dodnes dochází k paradoxnímu kontrastu. Po horké a příjemné sprše její uživatel šlápne na ledově studenou podlahu a veškeré pozitivní pocity z právě absolvované sprchy jsou ty tam. Jedná se o problém, který vyžaduje řešení. Nejen že se jedná o velmi nepříjemný pocit, jde tu také o zdraví. Náhlá změna teploty může vést k nejednomu nastydnutí. Obzvláště, uvědomíme-li si fakt, že koupelna je místností, kde by průměrná teplota měla být jednou z největších v celém domě (kolem 24°C). Existuje několik možností, jak vytápění v koupelně realizovat.

Propojení s vytápěcí soustavou v celém domě/bytě (radiátory)

Použití radiátorů jakožto prvku, který se opakuje po celém domě, není v koupelně vždy ideální. Alespoň co se týče klasického radiátoru. Jednak není vždy technologicky možné tento krok provést a jednak je přítomnost klasického radiátoru v koupelně nepříliš estetickou záležitostí. Pokud se ovšem rozhodnete tento způsob vytápění použít, mějte na paměti, že jeho ideální umístění je pod oknem. Proč? Protože vzduch, který projde okenními spárami (ať již máte okno jakkoliv zatepleno) je radiátorem ihned ohřát a nestihne tak dopadnout až k podlaze.

Existují dva základní druhy radiátorů: článkové a deskové.


Článkové radiátory jsou charakteristické robustní konstrukcí, díky níž se zejména do mírného interiéru koupelny příliš nehodí. Další nevýhodu lze vidět v horší údržbě. Naopak disponují vyšší účinností nežli radiátory deskové.

Deskové radiátory jsou, jakožto více používaný typ, variabilnější. Díky většímu množství možných rozměrů zaručují elegantnější vzhled. Oproti článkovému typu lehce zaostávají ve výhřevnosti.

Koupelnový žebřík

koupelnový žebřík

Velmi oblíbené je v posledních letech nahrazení klasického radiátoru koupelnovým žebříkem. Jeho největší výhody hledejme v estetické rovině – je prostě oku více lahodící nežli radiátor. Může se stát dobrým designovým prvkem, který doplní styl vaší koupelny, a zároveň má své praktické využití. Mimo vyprodukovaného tepla může sloužit také jako sušák na ručníky či jiné, nutně usušitelné prádlo.

Koupelnový žebřík lze navíc realizovat i bez závislosti na vytápěcí soustavě celého domu či bytu, jako samostatné topné těleso. V takovém případě jej stačí pouze zapojit do zásuvky a manuálně nastavit požadovanou míru tepla. Vyrábějí se z různých materiálů a v různých barevných provedeních. Obyčejné bílé žebříky působí jednoduchým a čistým stylem. Pokud však hledáte něco luxusnějšího, můžete sáhnout po nerezové či chromové variantě. U tohoto produktu jsou veliké cenové rozdíly v závislosti na použitém materiálu, na tvaru, designu, ale i na barvě. Výrazněji dražší jsou různé barevné odstíny oproti klasické bílé barvě.

Jediné nebezpečí, které s koupelnovými žebříky souvisí, tkví v jejich výkonu. Speciálně ty, sloužící k vytápění celé místnosti, jej mají často zbytečně veliký a může tak k dojít k přehřátí žebříku, v krajní variantě až k požáru na něm sušících se ručníků.

Chcete i Vy ušetřit několik tisíc korun?

Můžete zde získat úsporu až 70 % na elektřině a plynu!

Podlahové vytápění

podlahové topení

Podlahové vytápění se v první řadě vyznačuje dobrou výhřevností. Zároveň je obrovsky nenáročné na místo, nezabírá žádný prostor v koupelně, což přijde vhod zejména v méně prostorných koupelnách.

Podlahové topení může mít i svůj ekonomický význam. Produkuje totiž teplo, které stoupá směrem vzhůru. A jak je známo, teplo od noh je pocitově lepší nežli jakékoliv jiné. Pokud si navíc uvědomíme fakt, že dlažba v koupelně je velmi studená, přijde nám teplo, proudící zespodu, více efektivní. Není tak zapotřebí dosáhnout tak vysoké celkové teploty v místnost,i jako v případě jiných typů topení, což sebou pochopitelně nese ekonomickou úsporu. Té přispívá i dobrá ovladatelnost, jež umožňuje nastavit potřebnou teplotu dopředu na konkrétní dobu, případně ji nastavovat v určitých intervalech.

Nevýhodu představuje poněkud složitější instalace a to jak z hlediska pracovitosti tak nákladů. Je ideální rozhodnout se o tomto typu vytápění před samotnou stavbou domu, případně před nějakou rozsáhlejší rekonstrukcí. V opačném případě je pozdější instalace velikým zásahem do podlahy a celé koupelny, kterou tak vyřadí z provozu na několik dní. Finanční zatížení je v takové situaci také větší. Pokud se budeme bavit o pořizovacích nákladech, i zde narazíme na částku vyšší.

Z technologického hlediska lze podlahové vytápění realizovat dvěma způsoby. Jednak skrze teplovodní okruh a jednak připojením k elektrické síti. V případě teplovodního okruhu bude pod podlahou proudit voda v trubkách. Při havárii tohoto řešení může dojít k popraskání trubek a vytečení vody. Druhou možností je připojení do elektrické sítě, zde se používá tzv. elektrické rohože.

Podlahové topení pro koupelny se ve většině případů nepoužívá v panelových domech, obzvláště pokud se s touto variantou nepočítá dopředu při výstavbě domu. Instalace podlahového vytápění vyžaduje až 15 cm hluboký zásah do podlahy, což není u panelových domů realizovatelné. Zároveň se podlahové vytápění většinou používá v kombinaci s jiným druhem, typicky s koupelnovým žebříkem. Obvykle totiž není schopno samostatně vytopit celou koupelnu.

Infrazářič

infrazářič

Tento způsob představuje použití panelu, který sálá teplo v podobě elektromagnetických vln. Funguje na takovém principu, kde vlny ohřívají pevné předměty ve svém okolí, respektive se od nich odráží a právě v tom okamžiku produkují teplo.

Výhoda panelů, jejich zdrojem energie je elektřina, spočívá v rychlém zahřátí a jednoduché ovladatelnosti. Opomenout nelze ani poměrně výraznou energetickou úsporu, tato technologie totiž pracuje na malém příkonu.

Na trhu jsou k dispozici dvě varianty – k pověšení na zeď či zavěšení na strop. Mimo své vytápěcí schopnosti může infrazářič působit jako designový prvek. Prodává se totiž jednak v jednobarevném provedení a jednak ve variantě, která vzdáleně připomíná obrazy. Vybrat si můžete z různých motivů, z nichž některý určitě padne do designu vaší koupelny.

Tepelné zářiče

tepelný zářič

Tepelné zářiče neboli přímotopy by měly být poslední možnou variantou při výběru topení do koupelny. Kromě své mobility a rychlého vytopení totiž vykazují samé nevýhody. Tepelné těleso nepůsobí vůbec vzhledně a ani výhodnost používání není na dobré úrovni. Naopak se jedná o velice nákladný způsob vytápění. Pro použití stačí přímotop pouze zapojit do zásuvky a během několika minut se dočkáte potřebného tepla. I v případě, že byste přežili estetické nedostatky tohoto zařízení, jeho pravidelné používání ve větší míře vám minimálně z ekonomických důvodů nedoporučujeme.

Odvětrávání!

Na závěr zmiňme téma, která jde s vytápěním koupelny ruku v ruce a je jím důležitost odvětrávání. Pouze zajištěním kvalitního odvětrávání či pravidelného větrání, zejména po sprše či koupeli, docílíte čistého vzduchu a prostředí bez plísní a bakterií.

Dle jakých kritérií vybírat?

Ve finále může vaše volba padnou na jakýkoliv výše zmíněný způsob vytápění, záleží na vašich preferencích. Pamatujte však, že koupelna by měla být místem, odkud nechcete rychle utíkat. Naopak, její účel by měl kombinovat příjemnou očistu s relaxací a regenerací. Tomuto účelu byste měli své vybírání podřídit především. Mezi ostatní důležitá kritéria by se měly řadit náklady, a to jak ty pořizovací, tak následné provozní, estetický dopad celého řešení a v neposlední řadě účinnost vybraného způsobu. V jakém pořadí a s jakými váhami tato kritéria budete řadit, to už je na vás jakožto koncovém zákazníkovi a na vašich zmiňovaných preferencích.

Napsat komentář